Aktuality > 2004

Statistiky návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2003

V Českém Krumlově probíhá od roku 2002 unikátní projekt sběru a vyhodnocování statistických dat návštěvnosti. Tento projekt zajišťuje město spolu se svou dceřinnou společností Českokrumlovský rozvojový fond spol. s.r.o. – oddělení destinační management a díky spolupráci s provozovateli kulturních a turistických atraktivit působících ve městě (zámek, muzea, galerie, slavnosti, festivaly, městská kronika aj...).

Výsledky předkládají vývoj návštěvnosti města od roku 1992 a jsou publikovány na stránkách Oficiálního informačního systému regionu Český Krumlov – www.ckrumlov.cz/statistika, kde jsou k dispozici i podrobné údaje o projektu včetně výčtu všech partnerů a doprovodných informací.

Návštěvnost města byla sledována ve čtyřech základních blocích:

  • Přehled návštěvnosti stálých expozic – tj. dlouhodobě otevřené provozy jako zámek, muzea a galerie
  • Návštěvnost jednorázových kulturních akcí s významným turistickým návštěvnickým aspektem – tj. slavnosti, festivaly ...
  • Přehled vytíženosti turistické infrastruktury – tj. přehled obsazenosti ubytování a vytíženost parkovacích kapacit
  • Přehled využití informačních zdrojů o Českém Krumlově – návštěvnost Oficiálního informačního systému regionu Český Krumlov www.ckrumlov.cz a prodej tištěných průvodců v Infocentru Český Krumlov

Přehled návštěvnosti stálých expozic

Zdá se, že zcela neotřesitelná je vedoucí pozice zámku (dvě prohlídkové trasy, věž, lapidárium a barokní divadlo). V loňském roce dosáhl ca 292 000 návštěvníků. Pro znalce nebude žádným překvapením, že na 2. místě v návštěvnosti je prestižní galerie Egon Schiele Art Centrum se svými ca 71 000 návštěvníky, a s návštěvností téměř o třetinu nižší, přesto však s úctyhodnými ca 45 000 hosty zaujímá 3. příčku Muzeum Tortury.

Návštěvnost jednorázových kulturních akcí

V této kategorii vede Otáčivé hlediště, které na svých 57 představeních přivítalo na 36 000 diváků. Návštěvnický boom zaznamenaly v loňském roce Slavnosti pětilisté růže, které přivedly do města za pouhé tři dny téměř 25 000 návštěvníků a zaujaly tak 2. příčku! Přitom po loňské změně dramaturgie a rozšíření programu Slavností i mimo areál historického jádra bylo město celou dobu bezproblémově průchozí, nedocházelo ke kolapsům a vše probíhalo v naprosté pohodě.

I festivaly vážné hudby jsou tradiční součástí kulturního života města, nicméně počet jejich návštěvníků je limitován jejich programovým zaměřením a zároveň i kapacitou historických prostor, ve kterých festivalové koncerty probíhají. V roce 2003 byl tedy na pomyslné 3. příčce Mezinárodní hudební festival Český Krumlov (18 koncertůna 7 000 diváků). Nejstarší českokrumlovský festival - Festival komorní hudby realizoval 13 koncertůca 3 000 diváků a Festival staré hudby 13 koncertůca 1 200 diváků.

Přehled vytíženosti turistické infrastruktury

Z obsazenosti parkovišť v roce 2003 lze odvodit, že tyto kapacity využilo celkem ca 550 000 návštěvníků.

Problematické jsou údaje o ubytování, které jsou ale pro charakteristiku Č. Krumlova jako turistické destinace naprosto zásadní a nejdůležitější. Přehled vytíženosti ubytovacích kapacit je základním stavebním kamenem všech celosvětových statistik, na jeho základě se odvozují trendy, zajišťují finanční toky či přidělují granty, nicméně získaná vstupní data téměř s jistotou nevystihují skutečnost.

Co se týče celkové ubytovací kapacity, ta v loňském roce narostla na celkem 2 680 lůžek, které jsou návštěvníkům našeho města k dispozici. Z toho je celkem 534 lůžek v hotelích, 753 v penzionech a zbytek v ostatních zařízeních. Počet lůžkodnů v Českém Krumlově dosáhl téměř 970 000, ale počet skutečně doložených ubytování podle poplatků odvedených městu byl pouhých 165 000!

To by znamenalo, že ubytovací zařízení v Českém Krumlově byla v minulém roce využita pouze z 17% své možné kapacity a že rok 2003 byl tedy dost špatný.

Tomu nasvědčuje i výše vybraných poplatků (z ubytovací kapacity + za lázeňský a rekreační pobyt), která za loňský rok činila pouhé 1 975 000,- Kč. Pokud tyto poplatky porovnáme např. s obcí Lipno nad Vltavou, kde se za rok 2003 vybralo celých 2 173 000,- Kč, tak se Lipno podle těchto údajů stává v oblasti cestovního ruchu "vážným konkurentem" Č. Krumlova!!! Přitom výše těchto poplatků se v současné nedosahuje ani 50% tax, které jsou obvyklé v sousedních státech EU.

Přehled využití informačních zdrojů o Českém Krumlově

Zde jsou naštěstí čísla zcela exaktně doložitelná a tudíž spolehlivá. Internetové stránky Oficiálního informačního systému regionu Český Krumlov na adrese www.ckrumlov.cz zaznamenaly v období 1998 – 2003 celkem více než 15 000 000 stažených stránek do 160 zemí světa. Denně využívá tyto stránky 2 500 osob, měsíčně je to 70 000 lidí, za rok 2003 to bylo celkem 738 069 lidí. Takovýto informační zdoj nelze nahradit žádným tištěným materiálem, ani sebenákladnější zahraniční prezentací či veletrhem. Zásadní ovšem je, aby se po přečtení internetových stránek návštěvník skutečně rozhodl do Krumlova přijet.

Co se týče tištěných průvodců, které si kupovali ti návštěvníci, kteří pak do Krumlova skutečně přijeli, zvýšil se jejich prodej evidovaný v Infocentru v roce 2003 téměř o 1 000 ks, tj. dosáhl více než 3 300 výtisků.

V návaznosti na statistiky byl v loňském roce proveden také marketingový průzkum, který je také k dispozici na www.ckrumlov.cz/statistika. Z jeho výsledků mj. vyplývá, že 47% návštěvníků je z Německa, Rakouska či západní Evropy, přijíždějí sem na víkendy v hlavní turistické sezóně, v Krumlově stráví průměrně 3 dny, ze 74% jsou zde poprvé, ale věří, že se sem ještě vrátí.

Závěr

Lze říci, že až na drobné výjimky návštěvnost Českého Krumlova v roce 2003 na rozdíl od celkové návštěvnosti Jihočeského kraje vzrůstala a v několika oblastech se zde podařilo dosáhnout úrovně z let před povodní v roce 2002, nebo ji dokonce překonat. To vše se neděje samovolně, ale je to výsledkem mnohaletého úsilí města a celé řady subjektů, které se již několik let profesně zabývají organizací a poskytováním služeb v oblasti kultury a cestovního ruchu.

Aby se tento pozitivní vývoj v budoucích letech nezastavil, ale naopak aby se alespoň udržel na stejné úrovni, je nezbytně nutné cíleně podporovat rozvoj této oblasti. Získané finanční prostředky z vybraných poplatků je třeba adresně a důsledně investovat zpět a v souladu s potřebami města, jeho dceřinných organizací, provozovatelů kulturních a turistických atraktivit a s podnikatelskými subjekty společně vytvořit a naplňovat dlouhodobý plán rozvoje kultury a cestovního ruchu.

Ohlasy v médiích: