Egon Schiele Art Centrum letos představí estonský expresionismus
Egon Schiele Art Centrum připravilo pro letošní sezónu ve světové premiéře rozsáhlou výstavu "Estonský expresionismus (1900-1930)".
Na počátku byla přírodní katastrofa – v srpnu 2002 zaplavila Českou republiku pětisetletá voda, ušetřen nezůstal ani Český Krumlov. Ze všech stran světa však přicházela pomoc naší zemi, městu i Egon Schiele Art Centru. A tehdy nebylo možné si nevšimnout pomoci Estonské republiky – země o jednom a půl milionu obyvatel, která do Českého Krumlova poslala ohromnou částku dvou milionů korun. Když opadly vody, bylo na místě poděkovat těm, kteří tak velkoryse pomohli památkám a kultuře Českého Krumlova, mimo jiné Estonsku, jehož hlavní město Tallinn je zapsáno stejně jako Český Krumlov na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jež zná hrůzu a bezmocnost při záplavách z vlastní nedávné zkušenosti. Přemýšleli jsme o představení zajímavého estonského umění v České republice; prvotní impuls později vyústil ve fascinaci specifickým obdobím estonských kulturních dějin – obdobím počátku 20. století. Zaměřili jsme se na tvůrce více či méně spojené zkušenostmi ze zahraničí a expresionistickým způsobem vyjadřování. Odhlédneme-li od osobních osudů, byli jsme osloveni semknutostí, nadčasovostí a nadějí obsaženou v dílech umělců jako byl Eduard Wiiralt, Nikolai Triik, Ado Vabbe, Konrad Mägi, Märt Laarman, Jaan Vahtra, Aleksander Tassa a Anton Starkopf.
Do České republiky jsme přivezli rozsáhlou výstavu čítající na dvě stě originálů. Jde o největší výstavu estonského umění v novodobých dějinách země, vyvezenou do zahraničí. Tento projekt jsme mohli realizovat jen díky velkorysé pomoci a podpoře velvyslanectví Estonské republiky v Praze, Ministerstva kultury Estonské republiky, Fondu kultury Estonské republiky, Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Města Český Krumlov a díky velmi vstřícné spolupráci Muzea umění v Tartu, Muzea umění v Tallinnu, Estonského literárního muzea i soukromých sběratelů.
Moje upřímné poděkování patří všem, kdo nezištně s projektem pomohli a všem, kdo na projekt finančně přispěli.
Zcela mimořádný obdiv a poděkování však chci vyjádřit velvyslankyni Estonské republiky v České republice paní Eve-Külli Kala, bez jejíž pomoci, nadšení a energie by projekt nikdy nemohl být realizován.
Hana Jirmusová, ředitelka Egon Schiele Art Centra
Všude v Evropě, dříve stejně jako v této době, se představitelé kultury slučovali ve spolcích podporujících národní myšlenky a národní kulturu. V estonském Tartu dva mladí muži, právě končící školu, Friedebert Tuglas a Gustav Suits, dali dohromady literární skupinu nazvanou Noor-Eesti (Mladé Estonsko). Své myšlenky formulovali roku 1905 v prvním albu skupiny nazvaném rovněž Noor-Eesti, v článku Aspirace mladých. Byla to rovněž doba prvního velkého revolučního vzedmutí v Rusku. Mottem mladých byla výzva "Zůstaňme Estonci, ale staňme se také Evropany". Mladí Estonci chtěli především "hledat cíle a formy, ke kterým jsme přitahováni duchem a přirozenými potřebami našeho lidu, ale také evropskou kulturou". Mladí spisovatelé pěstovali uvědomělý estetický program; znali soudobé hlavní trendy evropské literatury a pokoušeli se estetické a kritické myšlenky dovést i v Estonsku na stejnou úroveň.
V důsledku první světové války a ruské revoluce byla 24. února 1918 vyhlášena Estonská republika. Následné války za nezávislost se zúčastnili i někteří mladí umělci.
Na začátku druhého desetiletí 20. století estonští umělci pokračovali ve svých cestách po evropských zemích. Kromě symbolismu a národního romantismu ovlivnil významně estonské umění zejména expresionismus.
Po zrodu Estonské republiky se mnoho umělců aktivně připojilo k budování nového státu. Jednou z největších událostí mezi jejich aktivitami bylo otevření umělecké střední školy v Tartu v roce 1919. V přípravném procesu hrál stěžejní roli spolek spisovatelů a kulturních osobností Pallas. Také nová umělecká škola byla nazvána Pallas, aby připomněla antickou bohyni Athénu a také město Athény, neboť Tartu bylo často nazýváno Athénami na řece Emajogi. Prvním ředitelem školy se stal Konrad Mägi a jako učitelé zde působili Ado Vabbe, Anton Starkopf, Nikolai Triik, Jaan Vahtra. Tartu se tak stalo hlavním centrem uměleckého života. Škola se snažila napodobovat především zásady pařížských akademií, kde se neplatilo školné a kde hlavním smyslem práce byla tvořivost studentů. Na začátku dvacátých let bylo ve škole cítit silný německý vliv. Z Německa byli pozváni jako hostující učitelé umění Georg Kind a Magnus Zeller. Na výstavě uměleckého sdružení Pallas vystavovali své práce také Otto Dix, Natalie Gončarová a Michail Larjonov.
Tiiu Talvistu
(ukázka z doprovodného katalogu k výstavě)
Výstava bude přístupná pro veřejnost
denně od 1.5. do 5.11.2005 mezi 10. a 18. hodinou,
plné vstupné činí 180,- Kč (v ceně jsou i další výstavy – Egon Schiele, Oskar Kokoschka, František Skála a Chun-Sen Yang),
možnost využití výrazných slev (pro skupiny, studenty apod.)
Katalog k výstavě je vydáván v česko-německo-anglické verzi (300 stran, 160 vyobrazení); pro novináře je na přání k dispozici zdarma. Oficiální cena katalogu je 500,- Kč, díky sponzorům bude však prvních 500 kusů prodáno po 250,- Kč za kus.
Na shledanou se těší
tým Egon Schiele Art Centra
Oficiální informační systém